Plazi obecně vyžadují, zcela jiné životní podmínky než savci. Rozhodnete-li se koupit si želvu, je nutné získat alespoň základní přehled o jejich chovu. Zásadním rozdílem je neschopnost plazů udržet si stálou teplotu těla. Jediná možnost ovlivňování své teploty, která těmto tvorům zbývá, je střídání míst s různou teplotou. Přes den se dlouhé hodiny vyhřívají na slunci a zbývající čas musí trávit v přiměřeně chladnějším místě. Vhodný je i mírný noční pokles teploty. Je všeobecně známo, že želvy pochází ze subtropických a tropických oblastí, ale je důležité si uvědomit, že různé druhy žijí v rozdílných podmínkách. Toto má velký význam pro výběr vhodného druhu. U nás se nejčastěji chovají tři druhy želv. Želva zelenavá, žlutohnědá, čtyřprstá. Nejčastěji dostupná želva zelenavá obývá subtropické krajiny, rozšíření želvy žlutohnědé zasahuje i do přední Asie a Severní Afriky. Podmínky chovu těchto dvou druhů je podobné. Přes léto jim nejlépe vyhovuje venkovní výběh na slunném místě s možností úkrytu ve stínu a s malým přístřeškem pro případ chladného či deštivého počasí. Přístřešek vybavíme vrstvou kvalitního sena. Výběh je nutné zabezpečit proti podhrabání nebo úniku. Želvy jsou schopné nízkou překážku snadno překonat. Přes zimu je vhodné tyto želvy zazimovat na chladném místě ( chodba, sklep) a nebo umístit do bytového terária s žárovkou. Toto se týká chovatelů, kteří si na zimování netroufají a nebo nemají pro zimování vhodné podmínky. Celoroční chov v bytě je méně vhodný, ale ve správně vybaveném teráriu, také možný. Želva čtyřprstá žije v oblastech Střední Asie a svými nároky na chov se od obou předchozích druhů odlišuje. Zde panují v létě vysoké teploty a zima je velmi studená. Pro tyto želvy je chov v zahradním výběhu téměř nutností. Zvířata se musí dostatečně přes léto dostatečně prohřát a zimování musí probíhat při nižších teplotách, aby se želvy nebudily. Pro tyto účely je vhodná lednička. Zimování je obecně rizikové období roku. A často se setkávám s názory, že lépe želvy nezimovat. Zimování je pro výše jmenované druhy želv vhodné a z řady důvodů prospěšné. Před zimováním musíme učinit vhodná chovatelská opatření. Začátkem října snižujeme přísun potravy, umístíme želvy do teplé místnosti, necháme je asi dva týdny vyprázdnit a důkladně napít. Posléze začínáme snižovat teplotu a koncem října umístíme zvířata do bedýnky s neprašným substrátem. Nejlépe se osvědčuje navlhčená buková listovka. Seno je nevhodné protože plesniví. Optimální teplota prostředí se pohybuje kolem 5 C. Zimujeme pouze zvířata zdravá. Nemocné jedince a mláďata raději nezimujeme. Dalším velmi důležitým aspektem chovu je výživa. Suchozemské želvy jsou převážně býložravé. Krmíme rostlinami, které obsahují vyhovující poměr vápníku a fosforu. Vhodným krmivem jsou listy pampelišky, jitrocel, jetel a v domácnosti používaná zelenina. V malém množství doplňujeme ovoce, vařená vejce, popřípadě konzervy určené pro kočky. Živočišná potrava musí být zastoupená ve velice malém množství. Nevhodně krmení jedinci trpí metabolickými poruchami, dochází k měknutí krunýře a může dojít i k úhynu. Kromě těchto běžně dostupných želv je chováno i mnoho dalších tropických druhů, které vyžadují poněkud odlišné podmínky chovu. Želvy můžeme pořídit nejlépe u zkušeného chovatele, který pravidelně odchovává mláďata a dokáže v začátcích poradit. V zooobchodech a na teraristických burzách je původ zvířat někdy nejistý.
Publikováno v Jihlavských listech