Svrab

Onemocnění svrabem je způsobeno několika druhy parazitů. Každý postihuje jiné partie těla zvířete a většinou bývá druhově specifický. U psů je původcem onemocnění zákožka svrabová. Tento parazit však může napadnout i kočky a ojediněle také člověka. Jsou to drobní roztoči o velikosti 0,2-0,3 mm. Samičky vyvrtávají chodbičky v kůži hostitele a kladou zde vajíčka. Samečci žijí na povrchu. Živí se tkáňovým mokem. Zákožky se nejčastěji vyskytují na řídce osrstěných místech. Za několik týdnů po napadení hostitele se parazit šíří po těle a vyvolá celkové silně svědivé onemocnění. Postupně se projevuje vypadáváním srsti, zarudnutím kůže, strupy a povrchovým krvácením. V teple se svědění projevuje výrazněji. Pacient značně trpí a v případě zanedbání léčby následně upadá do letargie a v důsledku vysílení hubne. Onemocnění je velmi nakažlivé a šíří se dotekem s nemocným jedincem. Riziko hrozí především u psů z útulků a dále při venčení v přírodě, kde může dojít ke kontaktu s předměty kontaminovanými nakaženými liškami. Přímý průkaz parazita na pacientovi je někdy obtížný. Je nutné provést několik kožních seškrabů a ani tehdy není záchyt roztoče jistý. Odebrané vzorky se prohlížejí pod mikroskopem. U tohoto druhu svrabu existuje i riziko přenosu na člověka. Již za několik hodin po napadení se na kůži mohou objevit svědivé pupence. Mohu však majitele uklidnit. Člověk není specifický hostitel, a většinou po vyléčení zvířete dojde k samovolnému ústupu potíží. Ze zkušeností z naší kliniky vyplývá, že v poslední době dochází k mírnému vzestupu četnosti případů zvířat nakažených svrabem. Dalším druhem, který způsobuje podobné příznaky, je svrabovka kočičí. Už podle názvu je zřejmé, že napadá zejména kočky, ale nakazit se může i pes a králík. Způsob života je velmi podobný. Roztoč je však ještě o něco drobnější. Příznaky jsou podobné jako u zákožky svrabové. Prvotní ložiska se objevují nejčastěji na hlavě, čenichu a na uších. Podobně jako u předchozí nemoci se mohou dál šířit po těle. Parazit může také napadnout i člověka, ale průběh onemocnění je ještě mírnější. Léčba obou typů svrabu je při správně stanovené diagnóze úspěšná. Dnes máme k dispozici celou řadu moderních účinných preparátů, kterými lze svrab vyléčit. Upozorňuji však na to, že je vhodné se obrnit trpělivostí, protože léčba může trvat i několik týdnů. Poněkud rozdílným parazitem způsobujícím svrab je další druh roztoče – strupovka ušní. Strupovky žijí převážně v zevním zvukovodu koček, ale vyskytují se i psů. Běžně je nazývána ušním svrabem. Ze všech tří parazitů je největší. Někdy je lze spatřit i pouhým okem, jak se hemží v kočičím uchu. Napadený zvukovod bývá ušpiněn tmavě hnědým mazem. Ucho je bolestivé a svědí. Zvíře se často škrábe a třepe hlavou. Onemocnění ušním svrabem je velmi nakažlivé a v populaci venku žijících koček velmi rozšířené. U mláďat dochází k rozvoji nemoci obzvlášť rychle. V některých případech se šíří i do okolí ucha a na krk. Stejně jako u předchozích druhů roztočů může být přechodně napaden i člověk. Léčba je jako v předešlých případech úspěšná, ale často zdlouhavá. Podobné příznaky silně svědivého kožního onemocnění však můžou být způsobeny i řadou dalších nemocí. Stanovení příčiny onemocnění nemusí být snadné a proto je vhodné návštěvu veterináře zbytečně neodkládat.