Silvestrovská noc je pro mnoho domácích zvířat a zejména pro některé psy opravdovou pohromou. Řada psů vykazuje různě intenzivní známky strachu- snaží se o útěk, třesou se, schovávají se pod nábytek nebo za majitele, kňučí, štěkají, vyjí a mohou i propadnout panice s nevyzpytatelným a neovladatelným chováním.Jednou z příčin takového neadekvátního chování může být genetická predispozice. Některé štěně z vrhu může být více bázlivé než ostatní, přestože všechna vyrůstají ve stejných podmínkách. Takové povahové rysy se začínají projevovat již od věku 6 týdnů a částečně mohou dobrému pozorovateli umožnit dobrý výběr svého budoucího společníka. Další z možných příčin může být nedostatečná socializace štěněte. Je-li stěně v útlém mládí izolováno od cizích lidí, pachů a zvuků a nezíská zkušenosti s hluky z okolí, může na ně vystrašeně reagovat po celý zbytek života. Strach se může vyvinout i postupně po dlouhodbějších negativních zkušenostech a s každým dalším Silvestrem to bývá horší. Často psa v jeho strachu nevědomky podporuje i jeho majitel, který se jej ve stresové situaci snaží pochovat, objímat nebo jiným způsobem uklidňovat. Takové chování pes vnímá jako signál, že se jedná o opravdové nebezpečí a jeho strach bude příště ještě větší. Náprava a zvládnutí stresu způsobeného hlukem z petard a ohňostrojů nebývá snadná.Nejprve je nutné objektivně posoudit situaci a zvážit, do jaké míry je zvíře stresované a podle toho se rozhodnout, jaký způsob řešení bude nejvhodnější. Někteří psi zalezou do boudy, pod pohovku nebo pod skříň a situaci relativně v klidu zvládnou. V závažnějších případech je prvním krokem změna přístupu majitele. Když se pes chová vystrašeně, majitel by si jej neměl všímat, neměl by jej hladit a odměňovat pamlsky. Sám se musí chovat klidně a pes z něj musí cítit, že se o žádné nebezpečí nejedná. Tímto způsobem lze ovšem zvládnout pouze mírná stádia strachu. U ještě závažnějších případů je vhodnější svého miláčka takovým situacím zbytečně nevystavovat. Naskýtá-li se možnost, je lépe odjet někam na chatu nebo chalupu do klidnějšího prostředí a ačkoliv se nějakým petardám asi nelze vyhnout, bude jistě intenzita hluku menší než ve městě. Dále není přípustné nechávat psa, který silvestrovské veselí špatně snáší v těchto zátěžových chvílích o samotě, protože je nutná psychická opora a dohled majitele. Venčení je nutné provést raději v odpoledních hodinách. Později je omezíme na co nejkratší dobu a zbytečně čas strávený venku neprodlužujeme. Nemáme-li jinou možnost a všechna podpůrná a eliminační opatření selžou, musíme přistoupit k medikamentóznímu řešení. Musíme si uvědomit, že neexistuje lék, který by trvale zvíře strachu zbavil. Vhodná léčiva používáme pouze k jednorázovému zvládnutí zátěžové situace. Existuje široké spektrum různých přípravků na zklidnění a jejich použití je vhodné konzultovat s veterinárním lékařem, který doporučí nejvhodnější variantu pro vašeho svěřence. Některé preparáty je nutné podávat několik dní před Silvestrem a proto nenechávejte návštěvu na poslední chvíli, nemusel by se dostavit očekávaný účinek. Neodpustím si drobnou úvahu na závěr. Nemyslím si, že hluk a efektní ohňostroj u každého domu přináší pozitivum pro nás, pro naše zvířecí miláčky a pro ostatní zvířata v našem okolí.